Staré Splavy 1 aneb Jak se hledá nudapláž

Tak jsme se vrátili z dovolené.

Byli jsme s Čájou na týden ve Starých Splavech u Máchova jezera. Bydleli jsme v hotelu s koupelnou v pokoji a se snídaní, což pro mě byla po několika letech spaní ve stanu nebo chalupách s venkovní kadibudkou vítaná změna. Měla to být "válecí" dovolená, nicméně se známe a víme, že proležet týden na pláži (byť sebehezčí) bychom nevydrželi, a tak jsme si s sebou vzali kola. Střídali jsme tedy dny plážové a dny cyklistické.

Podrobnější popis dnů cyklistických i s fotkami přijde později (až budou zpracované ty fotky ;-)). Teď zatím dny plážové:

Hned nedělní večer po příjezdu byl cyklistický. Objeli jsme si Mácháč a seznámili se s okolím. Před objížďkou jsme studovali mapu a já koukám, že u jedné značky pláže - u kempu Borný - je v mapě napsáno "FKK". Oznámila jsem to Čájovi, ten se na mě nechápavě podíval, takže dostal vysvětlení, že ta zkratka označuje nudapláž (FKK = Freikörperkultur = kultura volného těla) a že bych ji chtěla najít. Stavili jsme se tedy v kempu a u recepce se zeptali jakéhosi mladíka. Bylo nám řečeno, že nudapláž bývala úplně na konci, oficiálně už není, ale lidi tam chodí pořád ze zvyku.

Druhý den byl plážový. Nová pláž ve Splavech je hezká, je tam spousta atrakcí v ceně vstupu, nafukovací ledovce ve vodě, šlapadla, slunečníky a lehátka k zapůjčení jen za zálohu, skříňky na věci... Ale taky plno lidí a mizerné a předražené občerstvení. Půjčili jsme si šlapadlo a že si trochu objedeme Mácháč tentokrát po vodě a podíváme, jak vypadají další pláže. Platit totiž pokaždé stovku vlezného na tu hlavní ve Splavech, když stejně její nabídku skoro nevyužijeme, se nám moc nechtělo. A chtěli jsme najít nudapláž. Vyrazili jsme tedy na šlapadle tím směrem. Co si o nás ti lidé na břehu asi mysleli, když jsme dobrých pět minut stáli se šlapadlem na dohled břehu a upřeně na něj civěli ve snaze zjistit, jestli mají nebo nemají plavky, radši nechci vědět :-) Nakonec jsme došli k závěru, že ten pán, co právě leze z vody, evidentně plavky nemá a že jsme tudíž našli, co jsme hledali.

Úterý opět cyklistycký den a ve středu jsme vyrazili na nudapláž k Bornému. Vstup 20 korun. To už je sympatičtější cena. Prošli jsme celým kempem až na konec pláže, kde skutečně na dekách polehávalo celkem dost lidí bez plavek. Trochu mě zarazilo, že tam bylo i přibližně stejně těch oplavkovaných a hlavně že dva metry za hlavami už jsme měli borový lesík a v něm stany a jejich zcela oblečené obyvatele. Ale co, přece nejsem stydlivka! Asi to tu tak normálně chodí. Nudisti, kteří sem chodí ze zvyku, se tu tak nějak míchají s těmi, kdo tu mají stany a nebudou se přece koupat na opačném konci kempu.

Už jsem se těšila z úspěchu a že třeba nebudu mít bílé proužky od podprsenky, ale chyba... Další den jsme se stavili jen tak na ošplíchnutí po výletě a už jsem se té vody málem štítila, kolik v ní plavalo malých zelených slizkých potvůrek. Čája jim říkal rosivky, já sinice a ať to bylo co to bylo, bylo to hnusné jako plavat v hrachové polévce. Plán na pátek - zkusíme pláž v Doksech, tam snad vodu čistí.

Provedli jsme. Šli jsme do Doks procházkou, dali si celkem dobrý oběd v mizerné hospodě a pak se vydali na pláž. Míjíme směrovku "Autokemp a pláž Klůček", což je takový poloostrůvek proti Doksům. A já opět koukám na ta tři písmena "FKK". Tentokrát na malé černé cedulce přibité hned na sousedním stromě. Chce se mi to prozkoumat, ale je už dost hodin, Klůček je daleko a je to nejisté, takže jdeme radši na hlavní dokeskou pláž. Vstup za 40 a hlava na hlavě.

Sobota, poslední den pobytu a poslední cyklovýlet. Vracíme se přes Doksy a já navrhuju prozkoumat ten Klůček. Na kolech tam budeme jedna dvě. Počasí moc na koupání není, je zataženo, chvílemi prší a my s sebou nemáme ani ručník, ale aspoň chci vědět, jak to tam vypadá. Držíme se směrovek a za chvíli nás vítá vzhledem k pozdní hodině už otevřená branka s turniketem a zavřená pokladna. Procházíme dovnitř a bokem mezi stromy vidíme jediného pána bez plavek. Jinak všichni oblečení. Čája jde na výzvědy a vrací se s tím, že prý tu není žádná vyhrazená část, je to tu takové pomíchané, jak kdo chce. Začíná opět pršet, takže vyklízíme pole a domlouváme se, že zítra se tu stavíme aspoň na dvě hodinky než nám pojede vlak.

V neděli tak sice činíme, ale počasí opět koupání moc nepřeje. 40 korun vstupného platíme jen proto, abychom leželi na dece a četli si. A to ještě navíc oblečení. Jednak kvůli zimě a jednak proto, že tu nikdo jiný bez plavek není a já odmítám být jediná. Zvlášť když hned v sousedství posedává parta puberťáků. Nakonec se trochu vyčasí a přecejenom sebereme odvahu vzít plavky a vlézt do vody. Jen na chvíli a pak rychle osušit a odjezd na vlak. Když projíždíme brankou, loučí se s námi křídový nápis na dřevěné boudě pokladny: "Pláž standart i pro nudisti".

Asi se smířím s tím, že mě budou studit kalhotky a budu mít opálené bílé proužky...